Buffy - hlášky

15. února 2009 v 20:20 | newkax |  Buffy


(V ředitelně...)
Buffy: Pane Flutie...
Ředitel Flutie: Žáci mi mohou říkat Bobe.
Buffy: Bobe...
Ředitel Flutie: Ale oni mi tak neříkají.

Alex: A právě s tím mám problém. Protože se bavíme o upírech. Vedeme řeč, ve které jsou upíři.
Willow: A nebylo to to, co jsme viděli minulou noc?
Buffy: Ne, to nebyli upíři. To byli lidé, kteří potřebovali masáž obličeje. Nebo měli možná vzteklinu. A ten, co se proměnil v prach? Jen hra světla. To je přesně to, co jsem řekla, když jsem poprvé spatřila upíra. Teda, hned potom co jsem přestala křičet.


(Cordelie projde bez povšimnutí kolem Alexe a Willow.)
Alex: Cordelie, celej den jsi na mě nebyla protivná. Něco jsem provedl?


(Cordelie se zpovídá u psychologa ze svého zážitku, kdy nalezla mrtvé tělo profesora.)
Cordelie: Nevím, co bych řekla, víte, prostě si tak normálně žijete a najednou je někdo v lednici? Taková věc vás fakt dostane. Bylo to... Stačí říct, že jsem od včerejška nemohla nic pozřít. Myslím, že jsem shodila 22 deka. Rychleji než s takzvanou dietou od toho mýho mastičkáře. A já neříkám, že bychom měli každý den zabít učitele, proto abych zhubla. Já jen říkám, že tragédii musíme brát z té lepší stránky. Víte? Jako třeba, že i v ojetým mercedesu jsou kožený sedačky.


Buffy: A my musíme být připraveni, ať už to bude kdykoliv.
Giles: Bude to dnes večer.
Buffy: Dnes večer, dobře. Ne, to není dobře! Nemůže to být dnes večer!
Giles: Mé výpočty jsou přesné.
Buffy: Ne! To jsou špatné výpočty! Špatné!
Willow: Buffy má skutečně důležitou schůzku.
Buffy: S Owenem!
Giles: Takže já hned skočím do stroje času, pojedu zpět do 12. století... a požádám upíry, zda by to proroctví neodložili, protože ty máš dnes rande.


(Buffy si myslí, že Alexovu mysl něco ovládá a svěřuje se s tím Gilesovi.)
Giles: Alex se začal posmívat těm méně šťastným?
Buffy: Uh-huh.
Giles: A došlo k výrazné změně jak v oblékání, tak v chování?
Buffy: Ano.
Giles: A všechen svůj volný čas tráví s partou imbecilů?
Buffy: To je špatný, co?
Giles: To je pohroma. Je z něj 16letý chlapec. Budeš ho muset zabít.


(Angel zachránil Buffy před několika upíry.)
Angel: Bydlím blízko. Procházel jsem se.
Buffy: Takže jsi mě nesledoval. Měla jsem pocit, že jo.
Angel: Proč bych to dělal?
Buffy: To mi řekni ty. Jsi záhadnej kluk, co se z nenadání objeví. Neříkám, že mi to dneska nepřišlo vhod. Ale když už se tady ukážeš, zajímalo by mě proč? (nakloní se k němu)
Angel: Možná se mi líbíš.
Buffy: (usměje se) Možná?


Buffy: Určitě jsi utahaná.
Joyce: To jsem. Nemáš představu, kolik i malá galerie....
Buffy: Tak si běž lehnout nahoru do postele a já ti přinesu horkej čaj.
Joyce: To je milé... co jsi provedla?


Alex: On strávil noc ve tvým pokoji? Ve tvý posteli?
Buffy: Ne v mý posteli. U mý postele.
Willow: To je tak romantický. Bylo, teda, on se...?
Buffy: Dokonalej gentleman.
Alex: Buffy, no tak, prober se. Vždyť tě sváděl nejstarším trikem na světě.
Buffy: Jak? Že mi zachránil život? Že ho pořezali na žebrech?
Alex: Jo. Kluci udělají cokoliv, aby ohromili holku. Jednou jsem vypil dva litry Pepsi bez nadechnutí.


(Giles chystá Buffy trénink.)
Giles: Začneme s holemi. Které mimochodem vyžadují dosti usilovný trénink. Vím, o čem mluvím.
Buffy: Gilesi, ve 20. století? Nebudu bojovat s Robinem Hoodem.


Buffy: Tak, cos dělal celej den?
Angel: Trošku jsem četl.
(Buffy se podívá na poličku a všimne si, že tam leží její deník.)
Angel: A přemýšlel jsem o spoustě věcí. Buffy, já...
Buffy: (hystericky) Můj deník? Tys četl můj deník? To není slušný. Deník je jako nejintimnější místo člověka. Vždyť ani nevíš, o čem tam píšu. Fešák může znamenat spoustu věcí... ošklivejch a když píšu, že tvý oči jsou pronikavý, tak tím myslím vypoulený.
Angel: Buffy...
Buffy: (nepustí ho ke slovu) A to " A " náhodou vůbec neznamená Angel, znamená to Ahmed. Jeden krásnej zahraniční student, takže to s tebou nemá vůbec nic společnýho.
Angel: (Využije toho, že se potřebuje nadechnout.) S tím deníkem hnula tvá matka, když sem přišla uklízet. Viděl jsem ji ze skříně. Nečetl jsem to, přísahám.
Buffy: (ztrapněně) Oh! Oh.


Giles: Tady je zmínka, že zhruba před dvěma sty lety žil v Irsku Angelus. Upír s andělskou tváří.
Buffy: To vystihli přesně.
Alex: Nechci nic říct. Nemám, co říct.
Giles: (na Buffy) Má tenhle Angel tetování na pravém rameni?
Buffy: Jo, vypadá to jako pták.
Alex: Teď chci něco říct. (rozčileně) Tys ho viděla nahýho?
(Ostatní si ho nevšímají.)
Willow: Tak Angel už tady nějakej pátek je.
Giles: Na upíra to moc není. Tak 240 let.
Buffy: 240. No, říkal, že je starší.


Willow: Kdy začala rekonstrukce? (Buffy ji nevnímá) Buffy?
Buffy: Co? Um... Rekonstrukce. Rekonstrukce začala po té konstrukci, kterou odflákli, takže se muselo rekonstruovat.


Darla: Víš, co je na světě nejsmutnější?
Buffy: Špatnej účes s tímhle oblečením?


(Dva studenti vejdou do knihovny.)
Alex: Promiňte, už jste slyšeli o klepání?
Jonathan: (nechápavě) Jdeme si půjčit knihy. Od Stalina.
Alex: Copak je to tady knihkupectví?
Giles: Školní knihovna, Alexi.
Alex: Odkdy?


Spike: Moje hlava. Myslím, že střízlivím. To je hrůza. Bože, radši bych byl mrtvý.
Buffy: Když zavřeš oči a budeš si to přát...
Angel: Dobrá, nech toho, Buffy, potřebujeme ho, aby jsme je našli.
Buffy: Jeho? Pravděpodobně je zavřel do továrny.
Spike: Myslíš, že jsem tupej?


(Buffy a Alex koukají na to, co se vylíhlo z vejce.)
Alex: Brr!
Buffy: K tvému brr přidávám svoje fuj!


Alex: Je mi sedmnáct. Myslím na sex i při pohledu na linoleum.


(Buffy a Spike těsně po užívání si, zadýchaně.)
Buffy: Nestihli jsme to do postele...
Spike: Štěstí pro postel...


Buffy: Spikeu?! Co tady děláš?!
Spike: (nádech)
Buffy: Pět slov nebo níc!
Spike: Byl-jsem-se-projít...děvko!


Buffy: Musíme rozhodnout o obřadu, o hostech...o slavnosti...
Spike: Tak zaprvé, nechtěl bych mít svadbu v kostele...
Buffy: A co takhle denní obřad v parku...?
Spike. Ha ha ha...to je úžasný. Užij si líbánky s hromadou prachu.
Buffy: Ale pod stromy jen v nepřímém světle...
Spike. Lehký jarní vánek odevlaje listy ze stromů...a zase se podepíšeme jako Pan a Paní velká hromada prachu!
Buffy: Jde o svatbu a ty se chováš jakoby to byl vtip.
Spike: Ou, myško, podívej na tu pusinku. Dej mi ji...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jac-kie jac-kie | Web | 16. února 2009 v 12:45 | Reagovat

tak to je vážně dobrý  ;o)

2 TeensQueen TeensQueen | 24. března 2009 v 16:20 | Reagovat

Alex: Je mi sedmnáct. Myslím na sex i při pohledu na linoleum. ..........to je dobrý :D:D:D:D:D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama